Začátek a konec těžby v Ehrenfriedersdorfu

Ložisko Ehrenfriedersdorf je jedním z nejznámějších ložisek cínu v Krušných horách s více než 750letou historií těžby. Od 13. století se v oblasti rudného ložiska Ehrenfriedersdorf těžila v podzemí cínová a stříbrná ruda. Po dočasném zastavení činnosti byl provoz obnoven v roce 1936 společností Sachsenerz Bergwerk AG.

V důsledku obnovení těžby byl v roce 1940 na východním svahu Saubergu postaven nový zpracovatelský závod a také odkaliště 1.

Zpracovatelský závod byl uveden do provozu v roce 1942. Zpočátku se zpracovávaly pouze rudy z rubaniny nebo rudních žil. Od počátku 60. let se zpracovávala také greisenová ruda.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl zpracovatelský závod demontován jako reparace. Rekonstrukce a obnovení těžby rudy začaly v roce 1948. Současně bylo otevřeno nově objevené dílčí ložisko Severozápadní pole Nordwest-Feld. V roce 1969 bylo ukončeno ukládání kalů do odkaliště 1, protože jeho kapacita byla omezena. V roce 1969 se uvedlo do provozu odkaliště 2, které bylo postaveno nad odkalištěm 1.

V důsledku zcela nerentabilní těžby ukončila společnost VEB Bergbau- und Hüttenkombinat Freiberg dne 3. října 1990 definitivně těžbu rudy a v souvislosti s tím bylo ukončeno i ukládání materiálu na odkaliště SH 2 (Hösel, 1994).

Po ukončení těžby v Ehrenfriedersdorfu

Po uzavření dolu Ehrenfriedersdorf byla podzemním a povrchovým zajištěním a demontáží lokality pověřena nová společnost ZEE – Zinnerz Ehrenfriedersdorf GmbH. V průběhu konzervace podzemí byly konzervovány překopy/šachty, provádělo se jejich zasypávání, analýzy důlních škod a zatápění objektů dolu. Kromě toho bylo 2. patro dolu Sauberges připraveno jako turistický návštěvnický důl. Provoz dolu pro návštěvníky byl oficiálně zahájen v roce 1995 (Wikipedie).

Obě odkaliště 1 a 2 byly překryty zeminou, aby se snížila prašnost. V důsledku sanačních prací byla na odkaliště 2 položena vrstva již o tloušťce až 10 m, zatímco odkaliště 1 je pokryta pouze tenkou vrstvou zeminy.