Charakteristika a umístění

Odkaliště 1 a 2 v Saubergu jsou součástí oblasti ložiska cínových rud Ehrenfriedersdorf/Erzgebirge a jako takové jsou součástí těžebního revíru Ehrenfriedersdorf-Ost.

V dole, který byl v provozu až do roku 1990, se těžila především cínová ruda. V důsledku její těžby vznikly dvě odkaliště.

Po uzavření a likvidaci dolu byly důlní prostory zatopeny. Podle Hösela (1994) vykazují důlní vody obecně kontaminaci As a Fe.

Na odkaliště byly od roku 1942 ukládány úpravárenské odpady po zpracování cínu z posledního období těžby. Hlavními rudními minerály ložiska Ehrenfriedersdorf jsou kassiterit, SnO2), arzenopyrit (FeAsS) a löllingit (FeAs2) (Hösel, 1994).

Odkaliště 1 se nachází na východním svahu Saubergu v údolí chráněném před větrem a rozkládá se v nadmořské výšce přibližně 597 m n. m. až 626 m n. m.. Plocha horní plošiny je cca 6,8 ha a plocha náspu cca 1,4 ha, objem je cca 442 000 m3.

Odkaliště 2 se nachází v nadmořské výšce přibližně 626 m n. m. až 660 m n. m.. Plocha horní plošiny je cca 20,0 ha a plocha náspu cca 3,8 ha, objem cca 1,5 mil. m3.

Historie

Historie

Začátek a konec těžby v Ehrenfriedersdorfu

Ložisko Ehrenfriedersdorf je jedním z nejznámějších ložisek cínu v Krušných horách s více než 750letou historií těžby. Od 13. století se v oblasti rudného ložiska Ehrenfriedersdorf těžila v podzemí cínová a stříbrná ruda. Po dočasném zastavení  činnosti byl provoz obnoven v roce 1936 společností Sachsenerz Bergwerk AG.

V důsledku obnovení těžby byl v roce 1940 na východním svahu Saubergu postaven nový zpracovatelský závod a také odkaliště 1.

Zpracovatelský závod byl uveden do provozu v roce 1942. Zpočátku se zpracovávaly pouze rudy z rubaniny nebo rudních žil. Od počátku 60. let se zpracovávala také greisenová ruda.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl zpracovatelský závod demontován jako reparace. Rekonstrukce a obnovení těžby rudy začaly v roce 1948. Současně bylo otevřeno nově objevené dílčí ložisko Severozápadní pole Nordwest-Feld. V roce 1969 bylo ukončeno ukládání kalů do odkaliště 1, protože jeho kapacita byla omezena.

V roce 1969 se uvedlo do provozu odkaliště 2, které bylo postaveno nad odkalištěm 1.

V důsledku zcela nerentabilní těžby ukončila společnost VEB Bergbau- und Hüttenkombinat Freiberg dne 3. října 1990 definitivně těžbu rudy a v souvislosti s tím bylo ukončeno i ukládání materiálu na odkaliště SH 2 (Hösel, 1994).

Po ukončení těžby v Ehrenfriedersdorfu

Po uzavření dolu Ehrenfriedersdorf byla podzemním a povrchovým zajištěním a demontáží lokality pověřena nová společnost ZEE - Zinnerz Ehrenfriedersdorf GmbH. V průběhu konzervace podzemí byly konzervovány překopy/šachty, provádělo se jejich zasypávání, analýzy důlních škod a zatápění objektů dolu. Kromě toho bylo 2. patro dolu Sauberges připraveno jako turistický návštěvnický důl. Provoz dolu pro návštěvníky byl oficiálně zahájen v roce 1995 (Wikipedie).

Obě odkaliště 1 a 2 byly překryty zeminou, aby se snížila prašnost. V důsledku sanačních prací byla na odkaliště 2 položena vrstva již o tloušťce až 10 m, zatímco odkaliště 1 je pokryta pouze tenkou vrstvou zeminy.

Projekty a aktivity na haldách/odkalištích

Projekty a aktivity na haldách/odkalištích

  • Projekt SMSB: "Extrakce strategických kovů a minerálů ze saských důlních hald" v rámci finančního opatření "r³ - Inovační technologie pro efektivní využívání zdrojů - strategické kovy a minerály", 2012 - 2016, koordinátor projektu: Helmholtz Institut Freiberg für Ressourcentechnologie
  • Pilotní test: Transfer odkališť v těžební oblasti Sauberg Ost-Feld společnosti Zinnerz Ehrenfriedersdorf GmbH", realizace pokusu: EcoConcept GmbH Chemnitz, vědecká podpora: TUBAF Freiberg, 2002.

Dokumenty relevantní pro danou lokalitu

Dokumenty relevantní pro danou lokalitu

Büttner, P.; Gutzmer, J. (2016): Re-Mining – Gewinnung strategischer Metalle und anderer Mineralien aus sächsischen Bergbauhalden. In: Mineralische Nebenprodukte und Abfälle, Band 3, Berlin: TK Verlag Karl J. Thomé-Kozmiensky, 2016, 383-393

Grabner, W. (2012): Der historische Bergbau des Ehrenfriedersdorfer Bergreviers unterbesonderer Berücksichtigung von Aufbereitung und Verhüttung. Im Auftrag der Berggrabebrüderschaft Ehrenfriedersdorf, Pirna, 2012.

Greif, A.; Klemm, W.; Klemm, K. (2008): Influence of Arsenic from AnthropogenicLoaded Soils on the Mine Water Quality in theTin District Ehrenfriedersdorf, Erzgebirge(Germany). Eng. Life Sci., 2008, 8, No. 6, 631–640

Hösel, G.; Hoth, K.; Jung, D.; Leonhardt, G.; Mann, M.; Meyer, H.; Tägl, U. (1994): Das Zinnerz-Lagerstättengebiet Ehrenfriedersdorf/Erzgebirge, Bergbaumonographie, Bergbau in Sachsen Band 1; Hrsg: LFUG und Oberbergamt, Freiberg.

Klemm, W.; Greif, A. (2006): Abschlussbericht: Erarbeitung eines Verfahrens zur Behandlung von Gruben- und Haldensickerwässern. Technische Universität Bergakademie Freiberg, 2006.

Klemm, W.; Paul, M.; Jenk, U.; Meyer, J.; Greif, A.; Hartmann, J. (2015): Die Langzeitentwicklung der Belastung von Flutungswässern in Gruben des sächsischen Erzgebirges – Ergebnisse und Schlussfolgerungen. Conference Paper. Conference: Int. Bergbausymposium WISSYM_2015, Bad Schlema, 31.08.-03.09.2015, 87-98

Merkel, B.; Schaeben, H.; Wolkersdorfer, Ch.; Hasche-Berger, A. (2006): Behandlungstechnologien für bergbaubeeinflusste WässerGIS – Geowissenschaftliche Anwendungen und Entwicklungen. Technische Universität Bergakademie Freiberg, Institut für Geologie, Wissenschaftliche Mitteilungen, 2006.

Zobrazit na mapě

Ehrenfriedersdorf na mapách Google

 

Předmět  výzkumu

  • Voda z odkaliště, kaly
  • Průsaková / důlní voda