IAA Bielatal

Charakteristika a umístění

V důsledku těžby cínové rudy v oblasti Altenbergu vzniklo zařízení pro nakládání s průmyslovou hlušinou Bielatal (IAA Bielatal). Nachází se v údolí řeky Kleine Biela v nadmořské výšce přibližně 630 m a je jedním z největších odkališť těžebních kalů v Krušných horách. Výstavba IAA Bielatal byla zahájena v roce 1967. Zbytky po zpracování rudy z těžby cínových rud v Altenbergu se zde ukládaly v letech 1970 až 1991. Provoz byl ukončen 31. března 1991. Za dobu provozu zde bylo vypráno celkem 10 456 000 m3 materiálu. Plocha MVE včetně hrází činí přibližně 0,5 km2. Mineralogické složení vtláčeného materiálu je následující: Křemen (50-55 %), slída (20-30 %), topaz (8-15 %), živce (5-7 %) a také hematit (5 %) a jílové minerály (2 %). Zbytky po zpracování obsahují ještě potenciální užitečné složky, jako je Sn (přibližně 0,2 %), Li (přibližně 0,1 %), Fe (4-7 %) (Weinhold, 2002). V roce 2000 byla IAA Bielatal zajištěna a uložena do konečného skladu vlastníkem LMBV.

Historie

Historie důlní činnosti v Altenbergu

Ložisko Altenberg je jedním z nejvýznamnějších ložisek cínu v Evropě. Těžba se datuje od 15. století. Těží se zde kasiterit (SnO2). Díky jeho vysoké hustotě (6,8-7 g/cm3) jej lze z rozdrcené rudy snadno získat gravitačně. Jemné drcení rudy se zpočátku provádělo ručně, později pomocí mokrých razicích mlýnů a v moderní době pomocí různých mlýnů. Zpočátku se k obohacování používaly kalové rýhy, později různé kanály a výheň. Od roku 1934 se používala mokrá mechanická flotace, která snížila ztráty cínu při úpravě. Po politických a ekonomických změnách v letech 1989-1990 musela být těžební činnost v Altenbergu z důvodu nerentability ukončena. V období od roku 1446 do roku 1991 bylo vytěženo 31,6 milionu tun rudy. Nejvýznamnějším obdobím těžby bylo období od roku 1947 do roku 1991 s celkovou těžbou 20,6 milionu tun surové rudy a produkcí 38 694 tun cínu v koncentrátu (Weinhold, 2002). To odpovídá obsahu vytěženého kovu přibližně 1,9 kg Sn/t rudy. Poměrně vysoký obsah Sn v hlušině, přibližně 0,2 %, ukazuje, že výtěžnost byla nižší než 50 %.

Projekty a činnosti na odkališti Bielatal

Poslední rehabilitační práce na odkališti IAA Biental probíhaly pod vedením bývalé společnosti GVV a do roku 2014 spadá odkaliště pod společnost LMBV.
Projekt recomine:Projekt recomine:,,Technologie pro získávání a zpracování lithné slídy z rudných odkališť v Krušných horách (TEVLiS) na příkladu průmyslového odkaliště (IAA) Bielatal“, 2022 – 2025. Koordinátor projektu: společnost Beak Consultants GmbH. Koordinátor projektu: Beak Consultants GmbH.

Odkazy na literaturu související s lokalitou

Weinhold, G. (2002): Die Zinnerz-Lagerstätte Altenberg/Osterzgebirge, Bergbaumonographie, Bergbau in Sachsen Band 9; Ed.: LFUG und Oberbergamt, Freiberg.

LMBV Unternehmenskommunikation, (2014): LMBV konkret, 19. ročník, číslo 5, listopad 2014.

Kontaktujte

Beak Consultunts GmbH

Dr. Christian Schardt



+49 3731 781345



christian.schardt@beak.de

Dokumenty ke stažení (německy)



Topografická mapa IAA Bielatal

PNG

Zobrazit na mapě



IAA Bielatal na mapách Google

Další odkazy



Ložisko cínových rud Altenberg/Osterzgebirge



Splachovací výklopný kbelík Bielatal

Předmět výzkumu

Odlučitelnost a využitelnost užitečných složek (nosiče Sn, nosiče Li, silikátové materiály) ze zušlechťovací hlušiny.
Vyrobitelnost komerčních produktů.
Koncepční zkoumání rozložitelnosti zařízení se současným získáváním potenciálních užitečných složek.
Skladovatelnost zbytků a znečišťujících látek.
Hrubá analýza nákladů a přínosů.

Výsledky šetření budou užitečné také v následujících oblastech znalostí:

Využitelnost složek podobných těžebních zbytků.
Úplnější využití obsahu primárních ložisek kovů Sn, Li, Nb, Ta, W.
Znovuzpracovatelnost rud kovů Sn a Li.
Bezpečné nakládání se znečišťujícími látkami z těžebních odpadů.