Charakteristika a umístění

Odkaliště Davidschacht bylo v provozu od roku 1951 do roku 1964. Má rozlohu asi 6,3 ha a objem asi 760 000 m3. Zpracováním rud z Freibergského rudního revíru byly na odkaliště Davidschasht odváděny především zbytky z mokré chemické flotace a jemně mleté složky freiberské rulové hlušiny.

Objekt ”Spülhalde Davidschacht” spolu s odkalištěm  “Hammerberg”, nádrží “Grobbergedamm” a haldou “David-Richtschacht” patří k bývalému dolu Davidschacht. Odkaliště Davidschacht se nachází na severovýchodním okraji Freibergu, přímo na svahu údolí směrem k řece Freiberg Mulde.

V současné době se na lokalitě realizují další podnikatelské aktivity (IBUR, 1995b).

Historie

Historie

Začátek a konec těžby v Davidschacht

Výstavba dolu Davidshacht začala v roce 1820 přehloubením starých nálezových šachet. V následujících desetiletích byl průřez hlavní jámy několikrát rozšířen. Jáma David byla součástí bývalého rudného dolu "Himmelfahrt-Fundgrube", který je doložen od roku 1715 a který byl v polovině 19. století největším dolem v Sasku. Po převzetí Himmelfahrt Fundgrube státem v roce 1886 vedla modernizační opatření k obnově důlního zařízení a dalšímu rozšíření lokality. V roce 1888 byla vybudována nádrž na praní rudy. Šachta David byla, stejně jako všechny ostatní šachty v oblasti Freibergu, v roce 1913 dočasně uzavřena (Fritze, 2000).

V roce 1936 byla těžba obnovena, především z vojenských důvodů a na šachtě David byl postaven nový závod na zpracování rudy. Tím začalo poslední období provozu, které trvalo přibližně od roku 1937 do roku 1969 a během něhož se jáma David stala, vedle šachty Reiche Zeche, hlavní těžební šachtou dolu Himmelfahrt-Fundgrube. Šachta David je se svými 736 m nejhlubší těžební jámou v oblasti Himmelfahrt-Fundgrube (Fritze, 2000). Kromě lanové dopravy, dopravy materiálu a těžby, sloužila šachta od roku 1963 také k těžbě rudy pro celý důlní revír Freiberg a Brand-Erbisdorf. V této době vznikly obrovské haldy, které jsou dodnes zdaleka viditelné. Byly navršeny v prostoru vlastní šachty, kde se také nacházely povrchové a zpracovatelské závody. Jedná se o haldu hrubé hlušiny David-Richtschacht, haldu Davidschacht a haldu Hammerberg. Odkaliště se skládají z jemných písků a kalů ze zpracovatelského závodu, zatímco odvaly jsou složeny z hrubé hlušiny. (TU Bergakademie Freiberg, 2016).

Odkaliště Davidschacht bylo v provozu v podstatě od roku 1951 do roku 1964. Zahrnuje staré odkaliště první hlušiny, které vzniklo v letech 1943-1944 a bylo v provozu až do vyčerpání zásob v roce 1951, a z nich vzniklé průmyslové odkaliště (IAA) Spülhalde Davidschacht (Fritze, 2000).

K přehrazení údolí byla východně od odkaliště Davidschacht vybudována hráz, která se skládá z hrubé hlušiny. Základní část západního svahu tvoří hráz Pionierdamm s hrubým kamenivem, nad níž byly s postupujícím růstem odkaliště budovány každé čtyři metry násypy z kalových písků, takže v konečném stavu vznikly tři násypy o šířce 3 až 4 metry. Každoročně bylo na odkaliště Davidschacht uloženo přibližně 50 000 m3až 70 000 m3zpracovatelských písků. V roce 1969, po ukončení těžby ve Freibergu, byla lokalita definitivně uzavřena (Fritze, 2000).

Po ukončení těžby na šachtě Davidschacht

Po ukončení těžby byla všechna důlní díla v oblasti Freibergu pod štolou Rothschönberg (230 m n. m.) zatopena. Bývalý areál s povrchovými zařízeními a budovami šachty David byl přidělen nově založenému racionalizačnímu podniku VEB Bergbau- und Hüttenkombinat "Albert Funk" Freiberg (Důlnímu a hutnímu kombinátu) a organizačnímu a výpočetnímu středisku (1969-1989). Zděné komíny davidschachtské haldy byly zasypány a vyčnívající zbytky byly odstřeleny. V letech 1969-1970 bylo odkaliště překryto ornicí (Bergarchiv, 1958-1970). Od roku 1990 byla na objektech v Davidschacht provedena řada průzkumných prací a plánovaných záměrů. Odkaliště Davidschacht je v současné době nevyužívaným objektem.

Projekty a činnosti na odkališti

Projekty a činnosti na odkališti

Od roku 2012 probíhají na odkališti v Davidschacht různé výzkumné projekty BMBF. Další projekty jsou v současné době zahájeny nebo jsou plánovány v rámci projektu recomine. Níže jsou uvedené:

  • Projekt SMSB: "Extrakce strategických kovů a minerálů ze saských důlních odpadů" v rámci finančního opatření "r³ - Inovační technologie pro efektivní využívání zdrojů - strategické kovy a minerály", 2012 - 2016, Koordinace projektu: Helmholtz Institut Freiberg  für Ressourcentechnologie www.hzdr.de/db/!Publications
  • Projekt ReMining: "Zařízení na získávání cenných materiálů ze sulfidických výplachů a jejich ekologicky šetrná sanace" v rámci dotačního opatření "r+-Impuls - Impulse für industrielle Ressourceneffizienz", koordinace projektu: G.E.O.S. Ingenieurgesellschaft mbH, 2017 - 2021 www.hzdr.de/db/Cms
  • Projekt ReMiningPlus:"Zařízení na získávání cenných látek z odkališť obsahující sulfidický materiál a jejich ekologicky šetrná sanace" v rámci finančního opatření "recomine - environmentální technologie orientované na zdroje pro 21. století", koordinace projektu: G.E.O.S. Ingenieurgesellschaft mbH; pokračování projektu ReMining, 2020 - 2023.
  • SULTAN Projekt (HORIZON 2020):''European training network for the remediation and reprocessing of landfills in sulphide mining'',(“Evropská vzdělávací síť pro revitalizaci a přetěžení deponií po těžbě sulfidických rud”, koordinace projektu: Katholieke Universiteit Leuven, Belgie, 2018 - 2022 cordis.europa.eu/project/id/812580/de.
  • Projekt EcoMetals:"Inovativní ekologicky šetrné postupy pro získávání strategických a vzácných kovů z primárních a sekundárních zdrojů", koordinace projektu: Francoise Bodenan (Bureau de Recherches Géologiques et Minières), Francie, 2013 - 2017 www.hzdr.de/db/Cms.

 

 

Dokumenty týkající se lokality 

Dokumenty týkající se lokality 

Baumann, L. (2000): Lagerstätten des Erzgebirges., Stuttgart.

Büttner, P.; Gutzmer, J. (2016): Re-Mining – Gewinnung strategischer Metalle und anderer Mineralien aus sächsischen Bergbauhalden. In: Mineralische Nebenprodukte und Abfälle, Band 3, Berlin: TK Verlag Karl J. Thomé-Kozmiensky, 2016, 383-393

Frinz, E.; Jahns, C. (2017): Die Spülhalde Davidschacht in Freiberg – Geschichte, Umweltproblematik und geplante Sanierung.  Freiberg Ecology online, 2, 2017, 4-17

Fritze, C. (2000): Entwicklungskonzept Gewerbegebiet ,,Am Davidschacht'' Freiberg Ebene 3: Altlastenseitige Erfassung.

Klemm, W.; Paul, M.; Jenk, U.; Meyer, J.; Greif, A.; Hartmann, J. (2015): Die Langzeitentwicklung der Belastung von Flutungswässern in Gruben des sächsischen Erzgebirges – Ergebnisse und Schlussfolgerungen. Conference Paper. Conference: Int. Bergbausymposium WISSYM 2015, Bad Schlema, 31.08.-03.09.2015, 87-98

Mollée, R. (2013): Altlastenprojekt SAXONIA 1993 - 2013 eine Retroperspektive., SAXONIA Standortentwicklungs- und -verwaltungsgesellschaft mbH (Hrsg./Verlag), 1. Auflage, Freiberg.

von Seggern, D. (2007): Analyse und Bewertung der Belastung der Freiberger Mulde und der Vereinigten Mulde mit ausgewählten Schwermetallen und Arsen im Zeitraum 2000 bis 2004., Diplom-Arbeit; Universität Leipzig, Fakultät für Physik und Geowissenschaften.

Wagenbreth, O. & Wächtler, E. (1986): Der Freiberger Bergbau. Technische Denkmale und Geschichte., Leipzig.

Předmět studia

  • Vyluhování kalů
  • Průsaková / důlní voda